Je to bohužel dáno tím, že pes štěká. Inu, je to pes. Kokrhat ho nikdo neučil, tak štěká. Sousedé se s tím musí smířit, protože nic jiného s tím neudělají. Jen tehdy, štěká-li pes v noci a tím ruší spánek. A i tehdy to musí přesáhnout určitý počet decibelů, aby se to řešilo. Pes má ke štěkání více důvodů. Tím největším popudem je samota a tím dalším strach. Pokud se oba důvody snoubí dohromady, tak je z toho opravdu veliký problém. Ale i za ním stojí především člověk, a ne pes samotný Ten skutečně za nic nemůže. Uvedeme si příklad. Rodinka si o prázdninách pořídí pejska, haf haf, a všichni jsou z něj nadšeni.
Střídají se s jeho venčením, děti se dokonce hádají, kdo půjde dříve a je tu pohoda. Psík je miloučký a štěká jen při hře. Ovšem prázdniny skončí a pes je doma sám. Snad nemusím popisovat, co se děje v jeho dušičce. Jsou plemena, kterým je to naprosto fuk a věnují se žvýkání bot nebo toho co je v dosahu. Ale jsou plemena, který budou výt a štěkat a skučet, protože se bojí, a protože se nudí. Cítí se osaměle. Nikdo je nezvykal na takovou situaci, nikdo je k tomu nijak nepostavil. A je tu velký problém, protože sousedi nadávají a stěžují si. Právem, i když vědí, že se ničeho nedomohou. Jedině zainteresovat veterinu s podezřením na týrání zvířat. Jenže…
Není to dáno samozřejmě čistě rasou, ale i povahou jednotlivých pejsků. Ne každý je připravený, a ne každý je statečný. Nejhorší jsou v tomto malé rasy, kterým lidé říkají králíci na vodítku. Ti se bojí neustále a štěkají na všechno a vždy. Takže pokud chcete klidné zvíře, rozhodně nevolte něco podobného. Přijdete o nervy. Zajímavá je varianta, kdy se psík nebojí, ani mu nevadí samota, ale sotva se na chodbě něco šustne, je oheň na střeše. Klasický příklad je JRT. Živíte ho přece na ochranu bytu a on tak hlásí podezřelé okolnosti. Je to jeho práce.