Naše děti jsou něco tak úžasného, že se to vlastně ani nedá tak nějak dobře popsat. A to samé v případě, že bychom chtěli vyjádřit, jak moc nám na nich záleží a jak moc je máme rádi. Protože na takovou lásku jako cítíme k našim dětem snad ani žádná veličina neexistuje. A tak když se staneme rodiči náš dosavadní svět se úplně obrátí vzhůru nohama. Tedy pokud budeme počítat ženy, protože v mnoha případech se mužům moc život nezmění. A to i tehdy když do rodiny postupně přicházejí noví členové. A stává se i, neříkám že nějak často, že muž dokonce na svou partnerku začne žárlit. Anebo hůř, že si najde i milenku, protože se najednou cítí být přehlížen. A tak život se nejvíce mění asi ženám. A to již od toho okamžiku, kdy se dozví, že jsou těhotné.
Až po bolestný porod, který je opravdu velikým milníkem v životě každé z nás. A potom přichází to sladké, ale mnohem více náročnější období. A to je péče o vašeho nového miláčka. A známe to asi každá, noční buzení a křik, nespavost a pořád se opakující kolotoč, jídlo, spánek, plenka. A to nám na nějaký ten čas vydrží. A potom nám začnou růst zoubky. To je také velmi milé období, které se nám táhne až pomalu do dvou let dítěte. A k tomu se začne budovat individualita a názor našich maličkých. Jejich osobnost je stále více patrná a dítko začíná být čím dál více tvrdohlavé a panovačné. A také začne s velikou oblibou používat slůvko ne a křik. A ano, máme tu velice náročné období, období vzdoru.
A existují na to nějaké osvědčené rady, které by nám snad mohly pomoci toto období přečkat? A jak se vlastně máme jako správné matky zachovat? V první řadě se zkuste uklidnit. Určitě vašemu miláčkovi nepomůže, pokud na něj budete řvát anebo mu budete stále dokola opakovat, že se takhle chovat přeci nemá a ať se co nejrychleji uklidní a přestane brečet. Ani toho, že ho budete vykazovat pryč anebo za dveře jeho hněv nevyřeší. Musíte brát v potaz, že samo dítě nerozumí tomu, co se právě děje. A vy jste tu od toho, abyste mu pomohli to pochopit. Dejte mu najevo, že jste tu pro něj a že se pokusíte spolu tyto negativní emoce zvládnout. A zkuste vždy emoce pojmenovat a pokusit se dítěti vysvětlit co se s ním děje a že chápete, že se chce prosadit, ale že se to dá i jinými metodami. A že ho je naučíte, pokud s tím bude souhlasit.