Traduje se, že bychom se měli dobře učit, abychom to někam dotáhli. A platí to, jakkoliv u nás tato myšlenka už hodně degradovala. Napřed jsme sice tento názor vyznávali, protože něco skutečně znamenal, jenže jsme si současně říkali, že je k tomu zároveň nutné být i správně politicky angažovaní, respektive že řemeslník si vydělá víc než vzdělaný člověk, a dnes se zdá, že tento názor platí ještě méně, protože se kdekdo řídí zásadou, že hlavní je umět si urvat co nejvíc peněz, a rozumová úroveň je druhořadá. Ale pořád ještě má vzdělání svůj význam. Když si člověk správně vybere svůj obor.
.jpg)
A ještě důležitější je vzdělání v chudších, rozvojových zemích. Tam toto často rozhoduje o tom, zda a jak se bude člověku a jeho rodině žít. A tak má třeba v Jihoafrické republice vzdělání velký význam. Čím lepší školu tam člověk absolvuje, tím má lepší vyhlídky do budoucna, na rozdíl od těch, kdo navštěvují školy notně nereprezentativní, přeplněné a mizerně vybavené. O těch, kdo do školy nechodí, už ani nemluvě.
Ukázkovým příkladem touhy po vzdělání je třeba Ronuschka. Táhne jí na osmnáct let, chystá se na Grade 12, což by se dalo přirovnat k ukončení naší střední školy, a je tím prý hodně zaměstnaná. Což nejen chce, ale také musí. Protože je její bydliště i škola Bridgton secondary school ve městečku Oudtshoorn. A co je v Oudtshoornu zapadlém mezi horami? Hlavně pštrosí farmy, zemědělství, minimum zpracovatelských závodů, pár obchodů, úřadů a firem, a tím to v podstatě končí. Takže se tam slušná nebo aspoň nějaká práce na všechny nedostane. A přitom se tam po práci touží. Protože práce je jistá obživa, kterou ti nezaměstnaní nemají.
.jpg)
A Ronuschka chce mít lepší budoucnost. Ve své školní uniformě totiž sice vypadá dobře, ale jinak žije v chudé části tohoto městečka, v domě, který by kdekdo z nás ani nenazval domem. Tedy v primitivní boudě, kde nemívají ani elektřinu. Protože na ni nemají peníze. A jenom se vzděláním jí třeba jednou bude líp. Je to sice nejisté, ale je to naděje. Kterou tam ti bez vzdělání nemají.