Kdyby se tyto potvůrky zdržovaly jen někde, kde by si žily svým životem a neotravovaly člověka, tak by asi proti nim nikdo nic neměl a zvířátka by zde mohla vesele vegetit. Jenže to ne, to ony se musí podívat mezi lidi. A když už jsou tam, dostanou hlad, a tak je koušou a sají jim různým způsobem krev. Živí se tím. Takže člověka naštvou a on jim vyhlásí válku. Inu, to se není co divit, vždyť kdo by stál o štípance na celém těle a kdo by chtěl ještě chytit nějakou nemoc, která je tímto kousnutím přenášena. Ne, není řeč o klíšťatech, ale o blechách. Tyto malé hopsavé potvůrky si z člověka udělají klidně své bydliště, a ještě jej použijí jako svou potravinovou banku.
Za to musí pykat. Je však pravdou, že blešky nemají pouze lidé. Kvůli hygieně je to spíše výjimečná věc, ale chytit dnes někde nějakou tu mršku není zase takový veliký problém. Může se tak stát kdekoli. V tramvaji, v kině, nebo třeba i na pracovišti. Ale právě ta hygiena je dost štve, takže vás většinou opustí. Zvířátka však tolik hygieny nemají, a proto se u nich blešky často vyskytují. Například opičky, ano jako ty na obrázku. Netvrdím, že ta jedna vybírá z kožíšku blešky, ale může to být. Většinou jsou to však lupy. Přesto opice blechy mají, stejně jako někteří pejsci, nebo kočičky.
Hlavním nositelem je však veverka, nebo ježek. Jako na druhém obrázku. Pokud máme sami problém s těmito potvůrkami, není dobré váhat, protože se tyto mohou rychle množit. Je třeba ihned kontaktovat firmu, jejichž náplní je mimo jiné také deratizace blech. Tato firma má osvědčené prostředky, jak s potvůrkami zatočit a dokáže je vymýtit odkudkoli. Možná ne hned napoprvé, ale pak zcela jistě. Blešky jsou totiž mimořádně odolné potvůrky a boj s nimi není zrovna nikterak jednoduchý. Specializovaná firma to však zvládne bez ztráty kytičky, jak se kdysi říkávalo.